Závazný postup pro svěcení praporu –
standarty
Podle dochovaných tradic z poloviny 18. století, poprvé kodifikovaných ve vojenských
předpisech v 19. století.
Nový prapor – standarta je před svěcením uložen v kostele, kapli či jiném svatostánku určeném
pro dotyčný pluk.
V den stanovený pro svěcení praporu – standarty nastoupí pluk ve slavnostních uniformách, se
všemi válečnými dekoracemi a se starým praporem – standartou před posádkovým kostelem (kaplí či
improvizovaným polním oltářem aj.). Nástupu se zúčastní plukovní hudba či trubači u jezdectva.
V kostele či vyhrazeném polním stanu střeží prapor dvě čestné stráže. Praporečník se postaví čelem
k oltáři.
V kostele nastoupí celý štáb pluku a starší důstojníci s výjimkou nejstarších velitelů, kteří se již
v kostele nacházejí na čestných místech.
Důstojníci se v kostele řadí podle svých hodností a služebního věku.
Je sloužena slavnostní mše.
Na počátku svěcení praporečník pokleká na jedno koleno, sklání prapor – standartu. Důstojníci
určení jako čestná stráž praporu – standarty v tomto okamžiku tasí šavle.
Po ukončení církevního obřadu svěcení vychází praporečník (zasloužilý poddůstojník) s praporem
– standartou z kostela v doprovodu čestné stráže a důstojníků. Před nastoupeným plukem je uprostřed
umístěn stůl, na nějž praporečník pokládá prapor.
Kněz zatlouká do žerdě praporu výsostné tři hřeby na počest Boží. Ve jménu Boha Otce, Syna
i Ducha Svatého.
Velitel pluku zatlouká po něm rovněž tři hřeby:
hřeb ve Jménu Jeho Císařského Veličenstva,
hřeb ve jménu svém,
hřeb za celý pluk.
Potom je vysoko a s úctou pozdvižen symbol staré cti a slávy pluku – starý prapor – standarta –
a všichni jej naposledy sledují pohledem. Velí se „K modlitbě!“. Po ní je vysoko zdvižen nový prapor –
standarta a uctivě zdraven celým nastoupeným plukem. Starý prapor – standarta je pak uložen v posádkovém
kostele či jiném, k tomu určeném svatostánku, případně na čestném místě.
Griekl, P. Anton: Vorschriften in Militär- Angelegenheiten, Graz 1892
Převzato z knihy: Pod císařským praporem, nakladatelství Elka Press, Praha 2003.